Kdy se začít věnovat inkluzivnímu designu a přístupnosti?

Tereza Kosnarová, CPACC
3 min readMar 21, 2022

--

Všechny aktivity, týkající se zpřístupňování vašich služeb a inkluzivního designu jsou neoddělitelně navázány na designovou vyspělost vaší organizace. Ptáte se, co to je?

Mohli jste slyšet pojem UX Maturity, nebo Service Design Maturity. Jde o framework, popisující různé úrovně designové vyspělosti, na kterých se vaše organizace může nacházet, a který zároveň obsahuje doporučení, jak postupovat, pokud se chcete dostat na vyšší úroveň.

Nejznámější Norman&Nielsen model popisuje 6 úrovní UX maturity (aktualizováno 2021).

  1. Absent: UX aktivity chybí, nebo jsou zcela ignorovány.
  2. Limited: UX aktivity jsou výjimečné a nahodilé, nikdo na ně neklade příliš velkou váhu.
  3. Emergent: UX praxe v týmu je funkční a akceptovaná, zatím ale nekonzistentní a často neefektivní.
  4. Structured: V organizaci se projevuje snaha o sjednocení UX metodologie, zatím ale s různou mírou efektivity napříč různými týmy.
  5. Integrated: UX praxe v organizaci komplexní, efektivní a všudypřítomná.
  6. User-driven: Oddanost nastaveným procesům je zřejmá na všech úrovních řízení organizace a výsledkem jsou výjimečné, na zákazníka orientované produkty/služby.
https://bit.ly/3KXD13B

Za zmínku bude také stát The Service Design Maturity Model, který se již v první vizualizaci nezaměřuje na stav, ale na aktivitu, kterou je třeba v každé fázi posílit.

https://bit.ly/36Biseb
  1. Explore: Najděte nadšence pro design, kteří mohou být skryti v rámci jiných týmů, se kterými běžně nespolupracujte. Neztrácejte čas přesvědčováním ostatních, zatím jen zjišťujte, co by mohlo fungovat.
  2. Prove: Zatím není čas na procesy, soustřeďte se na výsledky. Ty musíte doručit, aby vás někdo začal brát vážně. Projekty v této fázi většinou fungují jako Trojský kůň. Jejich cílem je ukázat, co by mohlo fungovat jinak a vzbudit zájem ostatních.
  3. Scale: Napříč organizací se začnou objevovat menší týmy, které se budou chtít designu věnovat. Každý ale mluví jinou řečí. V této fázi je nejdůležitější začít sjednocovat metodologii a vytvářet standardy. Objevuje se také první možnost týmových tréninků.
  4. Integrate: V této fázi by měl vzniknout první tým, jehož zodpovědností bude mapovat a systematicky zlepšovat zákaznickou zkušenost napříč všemi produkty a službami dané organizace.
  5. Thrive: Na poslední úrovni bychom neměli řešit standardy a metodologii. Naše energie by se měla upínat k posílení customer-centric kultury napříč celou organizační strukturou. Organizace si v tuto chvíli může dovolit experimentovat, protože pevný základ v podobě správného mindsetu již má.

Kdy je tedy vhodný čas na téma inkluzivního designu a přístupnosti?

První aktivity se mohou objevovat již na úrovni Emergent / Prove.
Je to vhodný okamžik pro časově méně náročné, nebo do jisté míry neviditelné (chápej, nemusíme si to nechat schvalovat od vedení) aktivity, jako např.:

  • Rozšíření person a popisů zákaznických segmentů o běžné situace, se kterými se zákazníci mohou setkat (úraz, zhoršený zrak, nemožnost dostavit se fyzicky na pobočku, snaha o zakoupení produktu v hlučném prostředí atp.). Vhodný okamžik pro tuto aktivitu může být mapování zákaznické zkušenosti konkrétního produktu a vhodně zacílené otázky, které mohou tým nasměrovat k tématu.
  • První workshop / školení na téma “Jak pracují zákazníci s hendikepem s naším produktem”.

V rámci úrovně Structured / Scale se budete věnovat metodologii, sjednocení terminologie, standardům a ….

Zajímá vás pokračování? Článek si můžete dočíst v rámci minisérie “Inkluzivní design” na Forendors 👇

--

--

Tereza Kosnarová, CPACC
Tereza Kosnarová, CPACC

No responses yet